Pamatujete si ještě na nějaké hry, který jste hráli v dětství? Já ano. Opravdu nejvíce mě bavilo šťouchat kuličky anebo hrát gumu. Samozřejmě, že si určitě hodně lidí pamatuje, jak se skáče guma. Pamatujete si to? Já ano a opravdu moc mě to bavilo. Taky si pamatuji, jak jsem měla věčně odřené palce u nohy anebo kolena. Kolikrát se mi totiž stalo, že jsem o gumu nějak špatně zakopla, že jsem ji nepřeskočila úplně.
Takže jsem spadla a kolikrát jsem si rozbila koleno nebo odřela nárt u nohy. Ale nám to nevadilo, my děti jsme byly odolné. Mou ránu jsme ošetřili a skákali jsme dál. V dnešní době by to bylo tak, že by dítě brečelo a už by se skoro s ním jelo na pohotovost. My jsme ještě naštěstí v těch devadesátých letech vyrůstali v té době, kdy se nic moc neřešilo. A nám se to líbilo. Zažili jsme si jako děti tolik a tolik srandy, že bychom o tom mohli napsat knihu. Tedy alespoň já. A taky si pamatuji, jak jsme měli věčně odrbané prsty a nehty od toho, jak jsem šťouchal slavné skleněné kuličky. A třeba kolikrát jsme si o beton odřeli prst anebo nehet. Taky to byla docela bolest, ale nás to bavilo a vůbec toho nelitujeme. Dobře si pamatuji, jak jsem jako dítě měla obruče na kroužení. A já jsem si obruč pořídila i nyní. Mám jít doma týden a říct, že je to opravdu náročné.
Vůbec mi to nejde, a navíc mám na zádech takové modráky a otlaky od obruče, že to vypadá, jako kdyby mě někdo mlátil a týral. Holt každá hra má nějaké výkupné. Kdybyste viděli má záda, tak asi omdlíte. Ta moje nová obruč má zevnitř takové výstupky., Prý jsou to masírovací hrbolky. Tak jsem byla ráda, že při cvičení budu mít ještě masáž zad. No a asi po pěti minutách snažení obruč udržet déle, než deset sekund jsme pak měla na zádech takové fialové a modré šlehance, že jsem nemohla týden na bazén. Byl to šok na pohled, ale jinak to vůbec nebolelo.
